Sedím v posteli, a přemýšlím o tom, co všechno jsem prožila v posledních dnech, měsících, letech.... V hlavě mi proběhla všechna ta zklamání, zkoušky, starosti, ale i krásné úsměvavé tváře, pokoj, štěstí a láska. Na to špatné člověk vždycky zapomene a jsem ráda, že tomu tak je. A jak se říká, všechno zlé, je k něčemu dobré a můžu to jenom potvrdit.

Moje myšlneky se vrací na krásné vzpomínky letošní Medjugorje. Minulý rok jsem tam nebyla, o to víc jsem se tam letos těšila. Tak dlouho jsem čekala na ten den, kdy jsme odjížděli a všechno to je najednou pryč...zůstaly jenom vzpomínky, fotky, videa.

Vzpomínám si na jedno nádherné kázání, u kterého jsem seděla doslova s otevřenou pusou...Už si jej nevybavuju přesně, ale útržky ještě zůstaly. I když jsme měli rádia a snažili jsem se naladit naší českou překladatelku Moniku, tak se mi stejně podařilo narazit na Slováky, ještě že tak!

Dotyčný kněz zdůrazňoval, že není důležité to, jak člověk vypadá, jaké má vlasy, jestli je zrovna oblečený ve stylu, který "letí". Poukazoval na to, protože v dnešním světě to hraje důležitou roli. Lidé utrácejí mnoho peněz za kadeřníky, sauny, solária stráví tam strašně moc času....někdy to jsou celé hodiny....ale na to hlavní zapomínají. Na Ježíše, na toho, kdo jim dal život, kdo se je snaží vést jejich životní cestou. Nenajdeme si někdy ani těch 10 minut na něj. Pořád se za něčím honíme....ale Ježíš nás chce takové jací jsme. Před ním se nemusíme přetvařovat, nemusíme před ním být perfektně nalíčení, oblečení, nemusíme se přemáhat. Ne, to on nechce. Neznamená to, že bychom o sebe neměli "pečovat", že bychom se neměli učit.... Prostě se nemusíme nijak přetvařovat, nemusíme si nic vyčítat, bát se, že nás třeba odmítne, protože nemáme něco, co mají ostatní.....jenom chce být s námi, chce se všeho účastnit, být všude přítomný....

Ježíš by chtěl být naším mobilním telefonem. To je věc, kterou používáme neustále. Pořád ji máme při ruce...díváme se jestli nám někdo nepíše, nevolá, kolik je hodin apod. ( při tomto přirovnání mi bleskla v hlavě myšlenka, zpovídání se přes telefon, musela jsem se zasmát...) Zdá se to tak jednoduché. Mobilní telefon bereme všude sebou, mnozí si nedokáži představit život bez něj, ale dokážeme si představit život bez Ježíše??? Zkuste si to přirovnat.....život bez mobilu, život bez Ježíše....??? Co je pro mě důležité, důležitější....pro někoho to bez pochyby bude ten mobil, ale věřím, že pro mnohé to bude Ježíš. Kdyby on byl tím naším mobilem, bylo by vše jednodužší.

On nejlépe ví, co je pro nás dobré, proto se mu musíme odevzdat a následovat ho.

Tohle všechno pro mě byla silná slova. Možná, že někomu to kázání nepřislo až tak zvláštní, ptz v Medju bylo spousta podobných kázáních....ale pro mě ten styl, jakým to ten kněz podal, ten hlas prostě všechno do kupy....atmosféra....nezapomenutelné kázání!